HISTORIE
NÁŠ PŘÍBĚH
HISTORIE
KARIÉRA
ODPOVĚDNOST
NÁŠ PŘÍBĚH
KARIÉRA
HISTORIE
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST
Po skončení přípravných akcí začaly hned zjara vyrůstat zdi nového závodu, a ještě téhož roku byla v provizorních podmínkách zahájena tkalcovská výroba.
V tomto roce byla dokončena výstavba přádelny a také prvního obytného domu s čp. 100, do něhož bylo přechodně umístěno vedení závodu a stavební kanceláře. Zahájení provozu v továrně znamenalo zlepšení životní úrovně obyvatelstva obce a jejího okolí, zejména přineslo nové pracovní příležitosti.
Následkem vpádu pruského vojska do Čech byla práce v Řekách dočasně zastavena.
V červenci došlo k prvnímu konfliktu mezi dělníky a vedením závodu, kvůli krutým pracovním podmínkám. Aby byly nepokoje umírněny, byla roku 1868 založena nemocenská a podpůrná pokladna, která byla majitelem dotována. Nejstarší známý pracovní řád firmy Schmitt pochází také z roku 1867. Byla v něm stanovena 13hodinová pracovní doba pro přádelnu a 12hodinová pracovní doba pro tkalcovnu.
Tento rok se nesl ve znamení dalšího zásahu do chodu továrny. Začátkem března došlo k požáru přádelny. Díky této politováníhodné události přišlo o své zaměstnání několik set dělníků. Firma ale neprodleně pustila do obnovy a zároveň přistoupila i ke zvětšení nové přádelny oproti původní. Ještě tentýž rok byla nová přádelna zastřešena a o rok později dokončena. Při této příležitosti bylo také zmodernizováno technologické vybavení přádelny.
Tento rok se nesl také ve znamení budovatelském. Byl postaven železný most do Bítouchova, železný most k hotelu a zaveden plyn do tovární kolonie.
Umírá zakladatel závodu Franz Schmitt, byl považován za jednoho z největších průmyslníků v Rakousku. Opomenuto ale bylo, že rozmach firmy byl založen především na tvrdém vykořisťování dělníků. Jeho nástupcem se stává Konrád Blaschka.
Na základě zákona mohli dělníci již od roku 1870 vynucovat lepší pracovní podmínky a sdružovat se za účelem vyjednávání a stávek. Této možnosti využili dělníci ze semilských Řek na jaře v roku 1884, kdy došlo k menší stávce v tkalcovně.
V tomto roce došlo k další, tentokrát ale k větší stávce, které se účastnilo na 400 dělníků. Výsledkem byla dohoda, kterou však firma Schmitt nedodržovala, a proto ještě toho roku došlo k další stávce, která čítala na 700 dělníků.
Na sklonku roku byla dělníky založena odborová organizace "Skupina českých textiláků" se sídlem v Bítouchově.
Dochází ke změně ve vedení firmy, umírá Konrád Blaschka. Správy společnosti se nadále ujali společníci Konrád Blaschka junior a Herrmann Blaschka.
Konrád Blaschka junior předčasně umírá a jediným majitelem firmy Schmitt se stává Herrmann Blaschka.
Drahota, nedostatek základních životních potřeb a omezení výroby – to vše zapříčinila světová válka. To vše vyvolalo dramatickou demonstraci.
Ustanovení KSČ je důležitou součástí pro boj za práva dělníků. Dále byl vydán zákon o závodních výborech.
Na scénu přichází hospodářská krize. Přímý dopad krize se na závod projevil v druhé polovině roku. Došlo k dočasnému zastavení provozu tkalcovny a v dalších letech se krize ještě prohlubovala.
V prádelně zavedena práce obtýden. Odborové organizace začaly vyplácet podpory v nezaměstnanosti, ani to ale nedokázalo zabránit snižující se životní úrovni semilských textiláků. Firma Schmitt měla během této krize také finanční nesnáze, do továrny byl zaveden také bankovní dozor.
25. září byl zastaven provoz staré přádelny, v chodu zůstala pouze malá přádelna s 10 tisíci vřeteny.
V závodě zřízen sklad potřeb pro válečné námořnictvo.
Na konci druhé světové války zůstala z největšího textilního závodu na okrese pouze část přádelny, jelikož 80 % provozní plochy zabrala za války zbrojní výroba. Na základě znárodňovacího dekretu prezidenta republiky byl závod jako německý majetek dán pod národní správu. Díky obětavosti a úsilí zaměstnanců byla postupně znovuobnovována textilní výroba (zatím jen v přádelně), která ale po nějakou dobu fungovala v tomto jednom objektu s kovovýrobou, jakýmsi válečným pozůstatkem. Ukázalo se, že toto řešení není vhodné a kovovýroba byla přemístěna do jiných prostor firmy Schmitt, dnešní Technometry. Tento proces přemísťování byl dovršen až v roce 1949.
Závod v Řekách se postupně stává administrativním centrem nového rozsáhlého národního podniku, jeho účelem bylo řídit textilní výrobu v Pojizeří a na Tanvaldsku. Proto bylo velké úsilí věnováno vybudování prostor pro podnikové ředitelství v prostorách přádelny.
Rekonstrukce vodního díla a výměna turbíny.
Pro vlastní tkalcovnu se zřizuje přípravna, která později sloužila jako centrální přípravna materiálu pěti tkalcovnám podniku.
Zřízena obrubovna plenek a podnik se postupně stává jediným výrobcem dětských plen pro celou republiku a část produkce byla dokonce vyvážena do zahraničí.
V tomto roce došlo k modernizaci v tkalcovně. Mechanické stavy byly vyměněny za automaty Hrdina, přemístěné ze závodu 03 Semily a část byla opatřena novými listovkami. Rozšiřuje se sortiment výroby o trenkoviny a ručníkoviny.
Z důvodu nevyhovujících podmínek skladování suroviny byl v polovině 7. dekády minulého století vystaven nový sklad bavlny s pneumatickou dopravou bavlny do nové sovětské čistírny.
Počínaje tímto rokem se budovala nová šlichtovna, byla opatřena šlichtovacími stroji Sucker.
V období let 1972–1973 byla přádelna vybavena mykacími stroji CZ 69 od Firmy Falubaz.
Ve středu 1. prosince vznikly z bývalého státního podniku Kolora dvě textilní akciové společnosti – Kolora a Hybler. Areál dnešní FABRIKY 1861 náležel firmě Kolora a.s.
Dne 3. června roku 2013 textilní společnost CZ 2013, která vlastnila areál dnešní FABRIKY 1861 v Semilech upadá do insolvence a nastává jedno z nejtemnějších období novodobé historie celého areálu.
Dva roky trvající konkurzní řízení mělo zásadní vliv na dnešní podobu areálu FABRIKY 1861. Došlo k velkým škodám na majetku způsobené častými krádežemi a vandalismem. V tomto období došlo k odcizení původního hodinového stroje z hodinové věže. Čas na hodinové věži se kvůli této krádeži zastavil a tím i život ve fabrice, protože tovární hodiny byly vždy považovány za samotné srdce celé továrny.
Velkolepý návrat života do areálu FABRIKY 1861 v Semilech. Velký počet akcí, oprav a změn, které postupně vedly k vytvoření multifunkčního areálu pro veřejný, kulturní a podnikatelský život. V areálu se nachází sídla několika firem, textilní výroba, skladovací plochy, dílny, ateliéry, galerie a další zajímavé prostory. Došlo k opravě střechy na bývalé podnikové jídelně i na hodinové věži, dále vzniklo nádvoří, a to na místě původní celozávodní hasičárny. Do areálu zavítal velký počet návštěvníků a osobností mezi kterými nechyběli například zpěvák Janek Ledecký či trumpetista Laco Déczi. Areál hostil Festival malých pivovarů, řadu koncertů, Smart kvízy a mnoho dalších akcí. Dne 30. července roku 2021 v 19.01 (tj. 18 hodin a 61 minut) byl život do areálu definitivně navrácen, jelikož došlo ke zprovoznění celozávodních hodin v hodinové věži Ludmila.